|
|
Mikrojádra a jejich spojitost s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí
Knoblochová, Kateřina ; Bruštíková, Kateřina (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Mikrojádra jsou drobná tělíska obsahující původně jadernou DNA a od jádra odvozenou obalovou membránu. Objevují se v buňkách vystavených závažným stresovým faktorům, jako je virová infekce, radiace nebo genotoxické látky. Ač mají mikrojádra bohatou historii jakožto markery genotoxického stresu, přesný mechanismus jejich vzniku a procesy, které se uvnitř nich odehrávají, nejsou zcela probádány. DNA enkapsulovaná uvnitř mikrojader je atypickým způsobem přestavována, což může mít za následek vznik mutací a urychlení rakovinné transformace buňky. Mikrojádra mohou díky těmto procesům také představovat rezervoáry nukleových kyselin potencionálně dráždivých pro molekulární senzory. Jejich studium je tedy významné v souvislosti s aktivací signálních drah, které jsou součástí vrozené vnitrobuněčné imunity. Tato práce shrnuje současné poznatky o mikrojádrech a jejich spojitosti s vrozenou vnitrobuněčnou imunitou a virovou infekcí. Klíčová slova: mikrojádra, vrozená imunita, molekulární senzory, chromotripse
|
|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
|
|
Cytogenetické metody v genotoxikologii
Bártů, Linda ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Každý den jsme vystaveni vlivu řady faktorů, které mohou působit jako mutageny na naši DNA. Věda zkoumající vliv takovýchto mutagenních faktorů, které mohou být fyzikálního, chemického i biologického původu, se nazývá genotoxikologie. Mezi fyzikální faktory patří v první řadě ionizující záření. Z chemických můžeme zmínit např. benzen či vinylchlorid nebo některé léky. Jako biologické mutagenní faktory mohou působit některé viry. Opravné mechanismy buňky, které opravují dvouvláknové zlomy DNA, se liší dle toho, jestli vyžadují rozsáhlé homologní sekvence (HRR) nebo naopak, zda se bez takovýchto sekvencí obejdou a vystačí si jen s krátkými homologními sekvencemi zahrnujícími několik málo bazí (NHEJ). Oba tyto mechanismy, pokud neproběhnou správně, mohou vést ke vzniku aberací chromosomů. Mezi získané chromosomové aberace patří translokace, vyskytující se často u nádorových buněk, delece, nebo například vznik acentrických fragmentů, dicentrických a prstencových chromosomů. Chromosomové aberace zahrnují chromatidové zlomy a chromatidové výměny. Metody pro vyšetření takovýchto změn je několik, mohou být rozděleny podle fáze, ve které se vyskytuje buňka v době vyšetření. Nejzákladnější metodou je klasické barvení Giemsou, které odhalí většinu aberací, kromě translokací a inverzí, a numerické odchylky...
|
|
|
Význam chromozomálních aberací pro hodnocení genetického rizika expozice karcinogenům.
Rössnerová, Andrea ; Šrám, Radim (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Znečištěné ovzduší představuje celosvětově vážný problém spojený s riziky zejména nádorových onemocnění. Hodnocení negativních vlivů polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), reprezentovaných především benzo[a]pyrenem (B[a]P), na zdravotní stav obyvatelstva je analyzováno s využitím specifických biomarkerů, mezi něž patří i cytogenetické biomarkery časného účinku. Tato práce shrnuje výsledky cytogenetických analýz, prováděných s využitím fluorescenční in situ hybridizace (FISH) (celochromozomové barvení chromozomů #1 a #4) a automatické obrazové analýzy mikrojader (MN). V průběhu studií bylo provedeno celkem 1304 analýz metodou FISH a 885 automatických obrazových analýz MN. Modelové skupiny, kterými byli městští strážníci, řidiči autobusů, pracovníci garáží, administrativní pracovníci, matky, novorozenci, zdravé děti a děti s astma bronchiale a pracovníci laboratoří, pocházely především z Prahy, ale i z Ostravy a Českých Budějovic. Studované lokality se významně lišily v koncentracích studovaných polutantů a celkovým typem znečištění. Expozice účastníků studií byla hodnocena s využitím personálního a stacionárního monitoringu. Ve studiích byl rovněž hodnocen vliv dalších faktorů, jako je věk, kouření či příjem vitaminů. Výsledky získané metodou FISH ukázaly v Praze na vliv sezonních výkyvů...
|
|
|
Cytogenetické metody v genotoxikologii
Bártů, Linda ; Langová, Martina (oponent) ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce)
Každý den jsme vystaveni vlivu řady faktorů, které mohou působit jako mutageny na naši DNA. Věda zkoumající vliv takovýchto mutagenních faktorů, které mohou být fyzikálního, chemického i biologického původu, se nazývá genotoxikologie. Mezi fyzikální faktory patří v první řadě ionizující záření. Z chemických můžeme zmínit např. benzen či vinylchlorid nebo některé léky. Jako biologické mutagenní faktory mohou působit některé viry. Opravné mechanismy buňky, které opravují dvouvláknové zlomy DNA, se liší dle toho, jestli vyžadují rozsáhlé homologní sekvence (HRR) nebo naopak, zda se bez takovýchto sekvencí obejdou a vystačí si jen s krátkými homologními sekvencemi zahrnujícími několik málo bazí (NHEJ). Oba tyto mechanismy, pokud neproběhnou správně, mohou vést ke vzniku aberací chromosomů. Mezi získané chromosomové aberace patří translokace, vyskytující se často u nádorových buněk, delece, nebo například vznik acentrických fragmentů, dicentrických a prstencových chromosomů. Chromosomové aberace zahrnují chromatidové zlomy a chromatidové výměny. Metody pro vyšetření takovýchto změn je několik, mohou být rozděleny podle fáze, ve které se vyskytuje buňka v době vyšetření. Nejzákladnější metodou je klasické barvení Giemsou, které odhalí většinu aberací, kromě translokací a inverzí, a numerické odchylky...
|
host ::
RSS.